Místo se šperkovnicí staré dámy odešel zloděj domů s plným žaludkem.
„Hned jsem si všimla, jak byl pohublý,“ vzpomíná na událost dnes 92letá seniorka. „Takový pěkný mladý hoch přece nemůže být samá kost a kůže, viďte! Tak jsem mu hned nabídla svůj proslulý domácí kuřecí vývar a rajskou,“
Ozbrojená loupež se tak během malé chvíle proměnila v poklidnou večeři dvou nových přátel. Dvojice se od té doby vídá pravidelně.
„Byl jsem tehdy v zoufalé situaci, potřeboval jsem rychle sehnat opravdu hodně peněz,“ vysvětluje motiv činu mladík. „Kdybych během své první krádeže nenarazil na Annu, bůh ví, jak by to se mnou dopadlo. Scházíme se teď každý měsíc, a ona mi vždycky připraví parádní hostinu!“
